10.ročník šachového turnaje O pohár krále Tvarůžka
Tvarůžkovým
králem je FM Vrána
Ladislav
Spurný
Máte rádi charakteristickou vůni
olomouckých tvarůžků?! Pak jste se měli v sobotu 30. listopadu zúčastnit
10. ročníku rapid turnaje v Lošticích, který se hrál tempem 20 minut na
partii a jehož se zúčastnila bezmála stovka šachistů. Jubileum se vydařilo, jak
se sluší a patří – soutěž byla bojovná a napínavá do posledních okamžiků.
„S návštěvou jsem maximálně spokojen. Na
startu se prezentovalo 97 hráčů, což je dosavadní účastnický rekord. Původně
bylo přihlášených 120 jedinců, ale na poslední chvíli někteří zřejmě změnili
své plány, to se stává všude. I tak byl sál naplněn a k vidění byly
partie, kde se nic nedávalo zadarmo,“ pochvaloval si jeden z organizátorů David
Kofránek.
Zahájení klání se i letos neslo
v aristokratickém a slavnostním duchu. Přítomné hosty
totiž osobně uvítalo jeho veličenstvo král Tvarůžek po boku s místní
starostkou Šárkou Havelkovou Seifertovou a zdejším řezbářem Jaroslavem Benešem.
Ten je autorem věhlasného loštického Betlému a pořadatelům věnoval hlavní
trofej pro vítěze.
Zatímco paní starostka i jeho výsost se
omezili na krátkou zdravici, mistr řezbář přenesl oslavnou báseň, jejímž je
autorem a následně několik šachovnic symbolicky pokřtil hoblinami ze své dílny.
Úvod to byl nevšední a hráči, kteří se dobře bavili, jej odměnili bouřlivým
potleskem.
V roli rozhodčího opětovně
účinkoval všem dobře známý Karel Volek, který přece jen tu a tam nějakou tu
nesrovnalost musel řešit. K výborné organizaci a spokojenosti všech pak
jistě přispěl i oběd, sestávající z vývaru a řízku s bramborovým
salátem, a zejména skvěle zásobený bufet. Zde se jako hlavní specialita – jak
jinak v Lošticích – podával chléb s máslem a tvarůžky, které doplnila
i tlačenka s pivem či nealko nápoji. O kulturní rozměr se pak postarali bratři
Kolářovi, mladí mohelničtí šachisté, kteří v polední pauze všem
zpříjemnili konzumaci jídla svým kytarovým vystoupením.
A konečně – bohatý
cenový fond v závěru soutěže zajistil, že nějakou tu drobnost si domů
odnesl každý.
V roli favorita se prezentoval FM
Tomáš Cagašík (2238), mimochodem vítěz prvního ročníku tohoto turnaje před
deseti lety. „Samozřejmě, že by bylo krásné navázat na svůj úspěch po uplynutí
dekády. Ale budu to mít těžké. Role favorita je nezřídka nevděčná. Mám tu
poměrně hodně zdatných konkurentů. Výhodou je, že s mnohými z nich se
velmi dobře znám, vím, jak hrají a co mohu čekat. Ale to mi body ještě samo o
sobě nezajistí. Očekávám, že turnaj bude velmi bojovný a nekompromisní. Nechám
se překvapit, jak to dopadne,“ podělil se o úvodní dojmy Cagašík.
Nebyl ale sám, kdo se cítil ve formě. Sympaticky,
s úsměvným nadhledem vzal předstartovní napětí Roman Závůrka (2170).
„Třeba si na konci zase chvilku popovídáme,“ dobíral si mě a narážel na
skutečnost, že zhruba před měsícem jsem jej zpovídal coby vítěze tradičního
rapidu OPEN Mohelnice. Dvojitý úspěch bych mu samozřejmě přál. A když jsme do
sebe o něco později v davu strčili po třetím kole, prohodil jen laškovné:
„Ne, ještě je moc brzo.“ K okruhu dalších favoritů pak patřil i FM
Fantišek Vrána (2216), jehož je poměrně obtížné ptát se na cokoliv, protože
většinou je skoupý na slovo. A trojlístek hlavních uchazečů o první pozici
doplnil ještě Ladislav Vaněk (2165). Ten hrál přímo po noční směně, přesto však
hýřil dobrou náladou a překypoval energií.
Na Cagašíkova slova pak došlo. Boje byly
velmi nekompromisní a tak vyrovnané, že i před posledním kolem nebylo zdaleka nic
rozhodnuto. Nejlépe začal Vrána, když nasbíral 5,5 bodu ze 6 kol. Pak se však
zdržel dvěma remízami. Toho využil Cagašík a dostal se do vedení. Zaslouženě.
Předváděl nesmírné nasazení, ani v časových tísních nepanikařil a
v podstatě všechny partie hrál nekompromisně na výhru, často i
s několika zbývajícími vteřinami na hodinách. Ovšem ani Závůrka
s Vaňkem nezůstávali příliš pozadu a zle navíc dotíral i mladý Martin
Nehyba (2105), který nezaznamenal v turnaji ani jedinou remízu a těšil se
velké podpoře spoluhráčů, kteří takový výkon ocenili. Chleba se nakonec lámal až
v posledním kole.
Závůrka po předchozí jediné prohře mocně
finišoval a třemi výhrami v řadě se dral do popředí. Cagašík i Vrána
potřebovali rovněž zvítězit. A tak jakékoliv taktizování šlo stranou a všichni
se do toho opřeli naplno. Nejtěžší úlohu měl pravděpodobně Cagašík, kterému los
přidělil výše zmíněného dravého Nehybu. A partie to byla opravdu tvrdá a
infarktová. Nehyba byl velmi blízko remíze ve zcela vyrovnané věžovce, kterou
však Cagašík v oboustranné vrcholné časové tísni s méně než minutou
na hodinách tvrdě tahal na výhru.
V divoké změti dlouhé řady bleskově
po sobě jdoucích tahů ukázal lepší techniku a postřeh a svého mladého soka za
uznalého potlesku diváků nakonec postavil před mat, když na hodinách mu zůstaly
pouhé 4 sekundy. Po vítězství vyskočil, odběhl kousek od šachovnice a
potřeboval uvolnit nahromaděné nervy. Vyhrál však i Vrána. A tak se při
rovnosti 7,5 bodů trojice hráčů čekalo na pomocné hodnocení.
To nakonec rozhodlo o tom, že celkové
vavříny si užil Vrána, který v bezprostřední reakci pouze prohodil, že
turnaj byl opravdu obtížný a že už nějakou dobu prvenství neslavil. Malinko
zklamaný byl Cagašík, který se šachově opravdu nadřel: „Samozřejmě, že druhé
místo je krásné a bylo by nevděčné je hanit. Ale k triumfu mi chyběl
opravdu jen kousek a hodně jsem se dnes napracoval. A tak v koutku duše mě
to samozřejmě mrzí.“ Závůrka byl s bronzovou pozicí spokojen a rozdával
úsměvy na všechny strany. Nepopulární brambora tak zůstala Nehybovi, o kterém
všichni ale v budoucnu ještě hodně uslyší!
Závěrečné předávání cen
proběhlo v uvolněné a přátelské atmosféře, když ve vzduchu bylo jasně
cítit už i ždibec slavnostní nálady nad nadcházejícím Adventem. Volných chvilek
mezi jednotlivými koly šachisté samozřejmě využili a udělali opravdu dobrou
tržbu místnímu obchodu s tvarůžkovými specialitami, bez který se přece
nemohli vrátit domů. A tak kromě poděkování organizátorům a přání spousty elánu
do dalších deseti let se sluší všem povinšovat klidné a pohodové očekávání
příchodu největších svátků v roce!
Autor článku: Ladislav Spurný
Poděkování
Dění na jubilejním ročníku šachového turnaje přiblížil hráč
ze Šternberka a šachový publicista Ladislav Spurný. Rád bych poděkoval všem sponzorům a dále i spoluhráčům z klubu. Díky sponzorům
mají hráči možnost vyhrát hodnotné ceny. Nikdo z Loštic neodjel bez ceny.
Bez nezištného zapálení všech, kteří zajišťovali zázemí a chod turnaje, by se
nepodařilo vytvořit pohodovou atmosféru pro všechny zúčastněné. Dovolím si
vyjmenovat sponzory: Tvarůžkárna A.W. Loštice, Město Loštice, ZLKL-ELBEE
Loštice, David Kofránek, Stavebniny Prodoma Mohelnice, Prodejna Darka, Rybářské
potřeby Mivardi Mohelnice, MERKURIUS a.s., Jiří Bálek, Metrie Loštice, PALOMO
Loštice, Bohumil Till, Patrik Koukol-Svítidla, ZEKOF-Jiří Frencl, Kavárna u
lišky Bystroušky-Roman Činčara, Taxi-Oliverius, Restaurace Golf Club Mohelnice,
Vlastislav Heidenreich Elektromotory Loštice, PSP Kancelářská technika
Mohelnice.
Za ŠK Loštice David Kofránek
Bohatá fotogalerie a výsledky k nalezení na stránkách šachového klubu Loštice:
Naviděnou zase v příštím roce (28.11.2020)
Žádné komentáře:
Okomentovat